Pravidlo 20

Člověk se může dostat do mnoha protichůdných názorů a zmatků, co je vlastně „dobré chování“. Možná, že člověk nikdy nepochopil — i když sám učitel to věděl -proč dostal určitou známku za „chování“. Možná, že také získal či přijal falešné informace týkající se chování: „Děti mají být vidět, ale ne slyšet“, „Být dobrý znamená být pasivní“.
Je ale cesta, jak toto vysvětlit k plné spokojenosti.
Za všech dob a skoro všude člověk obdivoval a cenil si určitých hodnot. Nazývají se ctnosti. Připisují se moudrým, svatým a bohům. Ctnosti tvořily rozdíl mezi barbarem a kultivovaným člověkem, rozdíl mezi chaosem a spořádanou společností.
Není potřeba bezpodmínečně příkazu nebes nebo únavného prohledávání obsáhlých spisů filozofů, abychom objevili, co je „dobré“. Člověk si na to sám může najít odpověd‘.
Skoro každý si ji může vypracovat.
Když se zamyslíte, jak byste si přáli, aby s vámi druzí jednali, dojdete k lidským ctnostem.
Představte si jednoduše, jak byste vy chtěli, aby s vámi lidé jednali.
Jako první byste možná chtěli, aby s vámi jednali spravedlivě: nechtěli byste, aby o vás rozšiřovali lži nebo aby vás mylně nebo tvrdě odsuzovali. Je to tak?
Pravděpodobně byste chtěli, aby byli vaši přátelé a společníci věrní: nechtěli byste, aby vás zradili.
Mohli byste chtít, aby s vámi jednali fair play, ne aby vás napálili nebo oklamali.
Chtěli byste, aby lidé byli poctiví ve svém jednání k vám.
Chtěli byste, aby k vám byli čestní a aby nepodváděli, že ano?
Asi byste chtěli, aby s vámi jednali laskavě, a aby nebyli krutí.
Možná byste chtěli, aby lidé brali ohled na vaše práva a pocity.
Když jste skleslí, chtěli byste asi, aby s vámi druzí cítili. Pravděpodobně byste chtěli, aby se druzí ovládali, místo aby se na vás osopovali, že?
Kdybyste měli případné nedostatky nebo slabosti, kdybyste udělali chybu, bylo by vám asi milejší, kdyby k vám byli tolerantní, a ne kritičtí.
Místo koncentrování se na výtku a potrestání byste si asi přáli, aby lidé raději odpouštěli, že?
Chtěli byste, aby k vám lidé byli shovívaví, ne aby byli zlí nebo lakomí.
Možná si přejete, aby vám druzí důvěřovali, ne aby vás ve všem podezírali.
Pravděpodobně je vám respekt milejší než urážení.
Možná byste chtěli, aby k vám byli zdvořilí a jednali s vámi důstojně. Správně?
Možná jste rádi obdivováni. Když děláte něco pro druhé, chtěli byste asi, aby vám za to byli vděčni. Ne?
Pravděpodobně byste chtěli, aby k vám ostatní byli přátelští.
Od některých byste asi chtěli lásku.
A především byste nechtěli, aby tohle všechno lidé jen předstírali. Chtěli byste, aby to tak skutečně
Mysleli, a aby byli ve svém jednání upřímní.
Pravděpodobně vás mohou napadnout ještě další. A existují ještě pravidla obsažená v této knize.
Tím bychom měli vypracován souhrn ctností.
Člověk nemusí příliš napínat fantazii, aby poznal, že by život mohl probíhat velmi příjemně, kdyby s ním lidé z jeho okolí běžně takto jednali. A je nepravděpodobné, že by se k lidem, kteří by s ním takto jednali, choval velice nepřátelsky.
V lidských vztazích pracuje zajímavý fenomén. Když jeden na druhého křičí, má druhý nutkání křičet také. S člověkem se jedná skoro stejně, jako on jedná s ostatními. Ve skutečnosti dáváme sami příklad, jak by se s námi mělo jednat. A je zlý na B, B je tedy zlý na A. A je k B přátelský, B je tedy přátelský k A. Jsem si jistý, že tento mechanizmus často vídáte. Jiří nenávidí všechny ženy, ženy mají tedy tendenci nenávidět Jiřího. Karel je na každého hrubý, druzí mají tedy tendenci být ke Karlovi hrubí, a když se to neodváží otevřeně udělat, možná v sobě pěstují tajnou touhu být k němu velmi hrubí, jen co se naskytne příležitost.
V románovém a filmovém světě fantazie vidí člověk zdvořilé padouchy s neuvěřitelně zdatnými bandami zločinců a jednotlivé hrdiny, kteří jsou správní hulváti. Skutečnost života je jiná: praví padouši jsou často dost hrubí hoši a jejich stoupenci jsou ještě horší. Napoleon a Hitler byli ze všech stran zrazováni vlastními lidmi. Praví hrdinové jsou nejklidněji mluvící lidé, které jste kdy potkali, a jsou ke svým přátelům velice zdvořilí. Když má člověk to štěstí, že se setká a mluví
s muži a ženami, kteří stojí na špičce ve svém zaměstnání, bude překvapen častým pozorováním, že patří k nejpříjemnějším lidem, které kdy poznal. To je jeden z důvodů, proč stojí na špičce. Většina z nich zkouší jednat s druhými dobře. A lidé v jejich okolí na to reagují a mají sklon s nimi také dobře jednat a dokonce jim promíjet jejich malé vady.
Dobře, člověk si tedy může vypracovat lidské ctnosti už pouze tím, že si ujasni, jak by on sám chtěl, aby s ním druzí jednali. A tím se odstraní — myslím, že s tím budete souhlasit — všechny zmatky, co je skutečně „dobré chování«. Je to dalece vzdáleno od toho být pasivní, složit ruce do klína a neotevřít pusu. „Být dobrý“ může být velice aktivní a vlivná činnost.
V tmavé, potlačované vážnosti najdeme málo radosti. Ve starých dobách budili někteří lidé zdání, že nutným předpokladem ctnosti je pochmurný a neutěšený život a často dávali na srozuměnou, že každé potěšení vychází z nemorálnosti. Nic neodpovídá skutečnosti méně. Radost a potěšení nevycházejí z nemorálky! Zcela naopak! Jen čestní lidé prožívají radost a potěšení. Nemorální lidé vedou neuvěřitelně tragický život plný utrpení a bolesti. Lidské ctnosti mají málo co do činění se zasmušilostí. Jsou světlou stránkou života.
Co by se asi stalo, kdybychom zkusili s lidmi v našem okolí jednat spravedlivě, byli věrní, féroví, poctiví, čestní, laskaví, ohleduplní, soucitní, ovládali se, byli tolerantní, odpouštěli, byli shovívaví, důvěřující, respektující, zdvořilí, jednali s nimi důstojně, byli obdivující, vděční, přátelští, milující a mysleli to upřímně? Uvážíme-li dokonce příležitostné nezdary – hrozivá zpráva, která člověka naprosto vykolejí, zloděj, kterého musíte praštit do hlavy, idiot, který jede pomalu v rychlém jízdním pruhu, když jedete pozdě do p
Pravidlo 20 Adresa : http://www.dianetika.cz
Kategorie: Život, zdraví
Klíčová slova: Dianetika, Scientologie, L. Ron Hubbard
Uloženo: 20.02.2013
Hodnocení (jako ve škole) 
Hlasuj:   1 2 3 4 5
Hodnocení recenze: Nic
Hodnocení webu: Nic

 
Copyright © 2005-2019 by Zdeněk Hejl. Zásady ochrany osobních údajů.
Napište (nechte si napsat) recenzi. Hodnocení a kritika webu Web-Recenze.cz | Reklama zde