OCHRAŇUJTE A ZLEPŠUJTE SVÉ PROSTŘEDÍ
Dbejte o svůj zevnějšek. Mnohé lidi, kteří se na sebe nemusí celý den koukat, někdy ani nenapadne, že tvoří část scenérie a vzhledu ostatních. A někteří si neuvědomují, že je ostatní posuzují podle jejich vnějšího vzhledu.
Šaty mohou být drahé, mýdlo a jiné toaletní potřeby se dají ale získat lehce. Někdy je těžké najít správnou techniku, ale dá se vyvinout.
V některých společnostech, které mají tendenci k barbarství nebo úpadku, může být dokonce moderní procházet se jako veřejná poskvrna. Ve skutečnosti je to ale známka nedostatečné sebeúcty.
Když člověk pracuje nebo sportuje, může se značně ušpinit. To ale nevylučuje, aby se potom umyl. A například v Evropě a v Anglii si někteří pracovníci udržují svůj dobrý vzhled i během práce. I někteří špičkoví sportovci vypadají dobře, i když jsou úplně zpocení.
Prostředí, které je zohaveno lidmi, kteří o sebe nedbají, může mít skrytý; depresivní vliv na vaši vlastní morálku.
Povzbuďte lidi ve vašem okolí, aby dobře vypadali, tím, že jim budete skládat poklony, když budou vypadat pěkně, nebo jim dokonce vlídně pomůžete s jejich problémy, když nevypadají dobře. To může posílit jejich sebeúctu a také morálku.
Dbejte o své vlastní okolí. Když druzí neudržují své věci a okolí v pořádku, může to ovlivnit i vaše vlastní.
Když se zdá, že jsou lidé neschopni udržovat své věci a své okolí v pořádku, pak je to znakem toho, že se tam necítí doma a nepovažují své věci skutečně za své vlastnictví. Věci, které jim někdo „daroval“ v dětství, byly spojeny s příliš mnoha podmínkami a napomenutími nebo jim je sourozenci či rodiče zase vzali. A možná, že tito lidé měli pocit, že nejsou vítáni.
Na věcech, které vlastní, v jejich místnostech, na jejich pracovištích, v jejich dopravních prostředcích je vidět, že nikomu skutečně nepatří. Může to být ještě horší — někdy je možné sledovat dokonce jakousi zuřivost obracející se proti majetku — vandalizmus je toho projevem. Dům nebo auto, které „nikomu nepatří“, jsou brzo zruinovány. Ten, kdo staví a zkouší udržovat v pořádku sociální byty, je často ohromen, jak rychle mohou zpustnout. Chudí vlastní podle definice málo nebo vůbec nic. Jsou tísněni z mnoha stran, až nakonec získají pocit, že nikam nepatří.
Ale je jedno, zda je člověk chudý nebo bohatý a z jakých důvodů: lidé, kteří nedávají pozor na své vlastnictví a okolí, mohou okolo sebe rozšiřovat nepořádek. Jsem si jistý, že vás k tomu napadají příklady.
Zeptejte se takových lidí, co jim v životě skutečně patří a zda patří skutečně tam, kde jsou, a dostanete některé překvapující odpovědi. A také těmto lidem hodně pomozte.
Schopnost udržovat vlastnictví a okolí v pořádku se dá naučit. Pro některé lidi může být novinkou, že by měl být předmět, který člověk vzal a použil, vrácen na původní místo, aby ho opět našel. Někteří stráví polovinu času jen tím, že hlodají věci. Strávit trochu času na organizaci kvůli zrychlení práce se může vyplatit a není to, jak si někteří myslí, ztráta času.
Abyste ochránili vaše vlastnictví a okolí, přived‘te ostatní k tomu, že se budou starat o to své.
12-3. Pomáhejte pečovat o Zemi. Myšlenka, že člověk je spoluvlastníkem Země a že by mohl a měl pomáhat starat se o ni, se může zdát mohutná a některým zcela nereálná. Ale v naší době může mít vliv na události mezi vašimi čtyřmi stěnami to, co se stane i tak daleko jako na druhé straně zeměkoule.
Poslední objevy kosmických sond, které byly poslány k Venuši, ukázaly, že náš vlastní svět by mohl být tak poničen, že už by na něm nemohl existovat život. A možná by se to mohlo stát ještě v naší době.
Příliš mnoho vymýcených lesů, příliš mnoho špinavých řek a moří, atmosféra plná jedů — a náš osud je zpečetěn. Povrch se může rozpálit na grilovací teplotu a déšť změnit na kyselinu sírovou. Všechen život by mohl vymřít.
Možná se ptáte: „I kdyby to byla pravda, co já bych s tím mohl udělat?“ Třeba by bylo potřeba jen svraštit čelo, když lidé dělají něco, co přispívá ke zničení Země, a člověk už by s tím něco udělal. I kdyby byl jen toho názoru, že není dobré zničit Zemi, a tento názor by vyjádřil, tak už by něco udělal.
Pečování o Zemi začíná vlastní předzahrádkou. Pokračuje na cestě do školy nebo práce. Zahrnuje místa pro piknik či místa, kde lidé tráví prázdniny. Odpad, který znečišťuje okolí a vodní zdroje, suché křoví, které vytváří nebezpečí ohně, to všechno jsou věci, ke kterým člověk nemusí přispívat a proti kterým je možno, když nemá nic jiného na práci, něco podniknout. Zasadit strom se muže člověku zdát trochu málo, ale je to přeci jen něco.
V některých zemích staří a nezaměstnaní Jen neposedávají a nechátrají. Udržují v pořádku zahrady, parky a lesy, sbírají odpadky a přinášejí světu více krásy. Nechybějí prostředky, abychom se o tuto planetu mohli postarat. Ale neberou se většinou v úvahu. Stojí za zmínku, že „Civilian Conservation Corps“ (Civilní pracovní služba k udržení přírody), která byla zorganizována ve 30. letech v USA, aby využila pracovní sílu nezaměstnaných úředníků a mladých lidí, byla jedním z mála, ne-li jediným projektem v této době deprese, který získal pro stát větší bohatství, než kolik peněz bylo vydáno. Velké oblasti byly znovu zalesněny a dělaly se jiné hodnotné věci, aby bylo postaráno o americkou část Země. Stojí také za zmínku, že Civilian Conservation Corps už neexistuje. Je možno se alespoň připojit
k názoru těch, kteří pokládají takovéto projekty za dobré a je možno podporovat tvůrce veřejného mínění a organizace, které se zabývají prací na životním prostředí.
Technologie nechybí.
Část textu z knihy Cesta ke štěstí – morální kodex od spisovatele L. Ron Hubbarda
Více o knize na www.dianetika.cz
Tip: nejlepší výběr dovolených 2024
Napište (nechte si napsat) recenzi. Hodnocení a kritika webu Web-Recenze.cz | Reklama zde